Olga Plojhar Bursíková je známá modelka a talentovaná herečka. S manželem Jakubem tvoří krásný pár už necelých pět let. Olga díky své práci při focení často obléká i svatební šaty. Jaké to ale bylo, když se opravdu vdávala?
Kdy jste se s Jakubem seznámili?
Za pár měsíců to bude pět let. Maminka tenkrát narazila na kluka, který
se jí strašně líbil. Myslím, že moc neřešila vzhled, ale spíš jeho
inteligenci, zapojení do veřejného dění a zájem o českou politiku.
Věděla, že dorazí na debatu s hrabětem Kinským, a tak mi řekla, že jí
hrozně bolí noha a nemůže řídit, jestli bych jí neodvezla. Ještě
s mokrými vlasy jsem nasedla do auta a přijela na debatu, kde seděl ten
nejkrásnější chlap, jakého jsem kdy viděla. Mámě za to budu vždy
vděčná.
Kde vás Jakub požádal o ruku?
U nás doma, čekal na mě s večeří, lahví bublinek a prstýnkem v ruce.
Dobře ví, že si na velká gesta nepotrpím. Původně to chtěl udělat venku
v přírodě, pořídil kvůli tomu i piknikový set, ale nevyšlo
počasí.
Vzali jste se do roka a do dne?
Ne. Brali jsme se až dva roky po zásnubách. Léto po zasnoubení jsme oba
končili magisterské studium a také se ženil můj otec, tak jsme to raději
odložili.
Jaké jste vybrali místo?
Brali jsme se u Českého Krumlova ve starém ovocném sadu. Byla to jen malá
svatba pro dvaadvacet hostů. Chtěli jsme s nimi strávit celý víkend a
radovat se společně, proto jsme pronajali dřevěné vilky v centrálním
parku Českých Budějovic.
A co šaty?
Šaty jsem měla ušité na míru od kamarádky Sandry Markové a teď pořád
rozmýšlím, jak je dál využít. Mrzí mě, že jen visí ve skříni. Kytici
mi dělali kamarádi, a to v zahradnictví Ferenčík, rudé pivoňky a
bodláky. Upřímně, chtěla jsem si jí původně natrhat před obřadem sama.
Nejsem ale z Budějovic, nevěděla jsem, kam jet na jistotu, a bála jsem se,
že skončím bez kytice.
Kde jste si objednali dort?
V Krumlově v jednom bistru. Nechtěli jsme nic grandiózního, takže jen
dorty, které nám nejvíc chutnají, nic svatebního. Po cestě z obřadu jsme
si je tam vyzvedli. Naši tatínkové a strejda je pak nesli přes město až na
hostinu.
Nechali jste si místo obřadu nějak vyzdobit?
Všechno jsme si udělali sami. Dekorace jsme si vytvářeli několik měsíců
před svatbou. Jako oltář jsme navlíkli na provázek vrtulky z papíru,
které vlály ve vzduchu. Dlouhé večery jsme skládali origami loďky a
holubice, které jsme pak rozvěsili v řetězech. Ségra ještě jako
překvapení nechala vytisknout fotky z různých momentů našeho vztahu a
přidala je na řetěz k origami ozdobám.
Co se nejvíce povedlo a co naopak nevyšlo?
Povedly se všechny důležité věci. Byla to naprostá pohoda. Den plný
lásky a radosti. Nevyšly jen maličkosti. Třeba jsme nezvládli první tanec.
Neměli jsme totiž organizovanou svatbu. Když nastal čas tance, pustila
tátova manželka Michaela Jacksona, místo krásného waltze, který jsme si
představovali. Jackson je bohužel jeden z mých nejméně oblíbených
zpěváků. A další drobnost, která se úplně nepovedla? Jakub je hodná
duše, a když se mu zdálo, že se fotografka nudí, propustil jí kolem
čtvrté nebo páté odpoledne, takže z celého zbytku odpoledne a večera
máme jen fotky z mobilu.
Kam jste jeli na svatební cestu?
Na malý ostrůvek v Karibiku, ráj na zemi, Guadeloupe. Prozkoumávali jsme
celý ostrov, lezli na sopku, šnorchlovali, nasávali sluníčko a moře.
Ve svatebních šatech jste ale nebyla jen jednou, jako modelka je
předvádíte i pro světové značky.
Agentka mi jednou řekla, že jsem takový romantický typ, asi na tom něco
bude. Jen s Jakubem jsem svatební focení absolvovala už devětkrát.
Svatební šaty na focení, nebo na přehlídkách jsem předváděla
nesčetněkrát.
Kdybyste se vdávala dnes, udělala byste něco jinak?
Určitě bych Jakuba přiměla k tomu, abychom si těsně po obřadu
zatančili. Řekl mi, že na to bude čas později, ale nebyl. Jinak bych
neměnila nic, byla to nádhera!
