SVATBA V BÉŽOVÉ PRINCEZNĚ
FOTO: David Cysař

SVATBA V BÉŽOVÉ PRINCEZNĚ

Místa
AUTOR: Karolína Lišková
DATUM: 01/10/2018

Prvorepublikovou vilu na pražských Malvazinkách rozhodně nepřehlédnete. Poslední dílo věhlasného funkcionalistického architekta Adolfa Loose vás dostane jednoduchým, přesto ohromujícím stylem, v jakém je postavená. Můžete si ji prohlédnout, zúčastnit se kulturních akcí, které se tady konají, nebo si vilu pronajmout a uspořádat v ní svatbu. Když vezmete za kliku a otevřete vrátka do zahrady, ucítíte nejen opojnou vůní odkvétající levandule, ale také vás vtáhne atmosféra starých časů.

„Tuhle krásnou vilu nechal postavit u Adolfa Loose a Karla Lhoty téměř před devadesáti lety můj pradědeček Josef Winternitz, který byl úspěšný pražský právník,“ vypráví dokumentarista a fotograf David Cysař a pokračuje. „Bohužel tady s manželkou Jenny, dcerou Suzanou a synem Petrem prožili jen devět idylických let.“


Do jejich životů totiž zasáhla válka. Winternitzovi o vilu přišli v roce 1941 a o dva roky později byli transportováni do koncentračního tábora v Osvětimi. Přežila jen matka s dcerou – Jenny a Suzana. Domů se však už nikdy nepodívaly. Stát jim ani po válce dům nevrátil. „Za bolševika tady fungovala školka,“ popisuje dokumentarista. Rodina vilu zpět získala až v devadesátých letech v restituci. Toho se už Jenny ani Suzana nedožily.


Dnes se snaží David Cysař se ženou Kristinou oprášit zašlou slávu, vzkřísit původního ducha vily a otevřít ji veřejnosti. „Pro mě je to absolutně nejdůležitější, beru to jako životní úkol. Je to odkaz naší rodiny a my skrze vilu vlastně opravujeme naši historii,“ vysvětluje spolumajitel unikátního objektu.


„Na vile je zajímavé, že dovnitř vcházíte malým úzkým vchodem, Loos měl totiž rád překvapení, a pak najednou vstoupíte do velkého salónu. Je to takové bombastické, protože najednou se před vámi otevře obrovský prostor,“ vysvětluje Kristina Cysařová uvnitř vily.

FOTO: David CysařFOTO: David Cysař


„Je tady krásně vidět raumplan, což je systém členění prostoru, který byl pro Loose typický a líbí se mi, že je tady hodně vysoký strop,“ popisuje Kristina největší místnost domu, která sloužila jako obývák pro rodinu a návštěvy. „V pracovně je zase naopak nízký strop, architekt tam navodil intimnější atmosféru, proto máme tak zvláštně rozházená okna ze zadní strany domu. Je to až mystický zážitek, když do oken svítí slunce.“

FOTO: David Cysař


Kristina a David Cysařovi v domě nebydlí, ale pořádají v něm komentované prohlídky, kulturní akce a v poslední době svatby. „Zájem je veliký, navíc to vile dodává pozitivní atmosféru a hodí se to sem,“ říká David. „Je tady obrovská zahrada, která je pro veselky moc fajn. Jsou tady terasy s úžasným výhledem a novomanželé mohou dokonce v ložnici v horním patře strávit svatební noc. Je to potom krásný zážitek, když společně ráno pozorujete východ slunce,“ doplňuje Kristina.

FOTO: David CysařFOTO: David Cysař


Členění domu je podle ní ideální pro svatbu. „Salón je neuvěřitelně reprezentativní a fotogenický.“ Vilu pronajímají celou. „Nevěsta se může na veselku přichystat v ložnici, kde má zrcadlo ve stylu třicátých let. A ony si to velmi pochvaluji, říkají, že cítí velmi naladěné už v rámci příprav.“


K dispozici je také velká kuchyň, která není dobová, ale moderně vybavená a plně funkční. „Máme tady i řadu swingových svateb. Berou se tady nadšenci swingu, kteří tvrdí, že máme jedny z nejvhodnějších parket na tenhle tanec,“ líčí Kristina. Dům je navíc dobře dostupný, jezdí sem v častých intervalech MHD. V místě nejsou modré zóny, takže bez problému i zaparkujete.


„Jezdí sem dokonce veřejná lanovka od hotelu NH Praha, bývalého Mövenpicku, který je na Smíchově. Je přece originální dojet lanovkou na veselku?“ Podle Davida Cysaře a jeho ženy Kristiny je pro nevěsty lákavý i název vily. „Ono se jí říkalo Béžová princezna. Ve třicátých letech jí takhle nazval architekt Karel Lhota.“ Dveře Béžové princezny jsou tedy otevřené všem snoubencům a jejich hostům, kteří touží po zážitku a chtějí si svatbu užít v duchu třicátých let. „Zveme je vlastně k nám domů a chceme, aby se tady stejně dobře i cítili,“ uzavírá David Cysař.