OHLEDUPLNÉ SVATBY: BUDOU LETOS TRENDEM? MÁME PRO VÁS TIPY NA FÉROVÉ DODAVETELE

Verbaskum – Sbírá plevel, kytky a větvičky ze zahrad, lesů, lučin i městské divočiny

Anna Pospíšilová alias Verbaskum ráda kombinuje rozmanitý plevel třeba s ušlechtilými růžemi z české farmy. „Baví mě nacházet nové, neotřelé kombinace a musím říct, že mě příroda stále nepřestává překvapovat. Je až neuvěřitelné, jaké poklady můžete najít na úplně obyčejných místech a vlastně po celý rok,“ usmívá se floristka.

Ta se k aranžování kytek dostala před třemi lety vlastně oklikou. Původně totiž pracovala jako manažerka v bance, ale postupně dospěla k názoru, že nechce prosedět celý život v kanceláři, a tak za pohodlnou prací s pravidelným příjmem zabouchla dveře a vydala se vstříc nejistým zítřkům, od kterých si slibovala, že její život obohatí.

„Přemýšlela jsem, co bych mohla dělat a uvědomila jsem si, že miluju kytky už od dětství. Navštívila jsem tedy víkendový floristický kurz, kde jsem zjistila, že je to něco, co mě neskutečně baví a co bych určitě chtěla dělat. Nechtěla jsem ale pracovat s dováženými květinami a hledala jsem alternativu,“ popisuje Anna.

„I když se v té době u nás lokální květiny prakticky nedaly sehnat, dospěla jsem k závěru, že to nějak zkusím s divokými rostlinami. Našly se tři nevěsty, které souhlasily, že si na jejich svatbách můžu svatební floristiku vyzkoušet z kytek a roští, které sama posbírám," vypráví.

„Jednou jsme se dokonce s nevěstou domluvily, že mi dodá nějakou zeleň z vlastní zahrady. A dopadlo to dobře!“ komentuje Anna.

„Byla to šťastná náhoda, když se mi pak po několika měsících ozvala kamarádka, že zakládá květinovou farmu Kveteto. Začaly jsme spolupracovat a spolupráce trvá dodnes,“ líčí Anna, která ráda experimentuje a objevuje pro své originální aranže i plevel nebo různé rostliny na rumištích.

„Také v brownfieldech často nacházím skvosty. Háček je jen v tom, že dopředu se dost špatně slibuje, jak přesně bude taková kytka vypadat. Je to vždycky velká výzva. Potřebuju, aby snoubenci přistoupili na moji hru a vzali to, že jde o sezonní tvorbu a každá uvázaná kytka je prostě jiná. Když pochopím, co se snoubencům líbí, jaký chtějí styl a barvy, jaké budou mít outfity a v jakém duchu celá svatba bude, mohou se na mě spolehnout. Jsem prostě takový opak květinových e-shopů, kde si podle obrázků objednáte kytici a přesně takovou vám obratem doručí,“ uzavírá netradiční květinářka.

Kytky od potoka – Květiny otevírají srdce
Podobně jako u Anny i za příběhem Míly Hilgertové byla touha po změně. Míla vystudovala agroekologii, protože ji zajímalo zemědělství, krajina a ekologie. Později se jako referentka na ministerstvu životního prostředí s hlavou plnou ideálů snažila měnit svět shora.

FOTO: Nikol Klapková

Neviděla však výsledky a ve finále zjistila, že ani nechce být součástí molochu a že politika zkrátka není její parketa. Toužila po svobodě, po vůni hlíny a rozkvetlé zahradě a rozhodla se pro změnu. Oblékla si montérky, nazula holiny a vrátila se ke kořenům.

Na začátku příběhu Míly je hospodářství ve Velkých Přílepech, které rozšířil její pradědeček. „V padesátých letech mu grunt v rozkvětu zabavili bolševici a v devadesátých letech vlastně vybydlený statek vrátili dědečkovi, který už byl v důchodu. On něco prodal, statek pronajal jako sklad a pole místnímu družstvu,“ vzpomíná Míla na drama, které se odehrálo v jejich rodině. I tak vyrůstala jako dítě na nádherné zahradě, kterou okolo domu vybudovali z džungle její prarodiče, a právě tam přičichla k zahradničení. „Moje dětství voní ořechovým listím, zoranou půdou a čínskými karafiáty.“

FOTO: Nikol Klapková

Když se Míla po své zkušenosti na ministerstvu rozhodovala co dále, její kroky vedly na pole. „Začali jsme na jednom z polí s partou lidí hospodařit a před osmi lety založili KomPot, což je malé hospodářství, kde si pěstujeme zeleninu asi pro čtyřicet rodin,“ popisuje Míla zkušenost, která jí změnila život. „Tam se naplno probudily moje zahradnické geny,“ vypráví.

FOTO: Nikol Klapková

„A pak jedna známá přišla s nápadem, že bychom mohly pěstovat kytky. To mě nadchlo, protože jsem si říkala, že bychom mohly vytvořit alternativu květinářstvím, které tady prodávají kytky dovezené z Afriky, nebo z Jižní Ameriky a které jsou pěstované bezohledně vůči přírodě a lidem. A my se rozhodly, že se vydáme cestou místních ekologických květin. A tak jsme osázely pole, které leželo asi dvacet let ladem,“ vzpomíná Míla. Ta pěstování kytek postupně propadla. „Květiny jsou úžasné, otevírají srdce. Dnes se věnuji jenom Kytkám od potoka a před sebou mám pátou sezónu.“

FOTO: Nikol Klapková

Míla hned od začátku vázala svatební kytice. „Zrovna tady sílil ten trend svateb v přírodě, ve stodole, nebo na louce a ty naše divočejší květiny se k tomu báječně hodily.“ Květinová aranžmá z její dílny jsou zaručeně originální. „V našich kyticích je vidět roční období. Navíc musíme mít pestrý sortiment, abychom se dokázali vyrovnat s vnějšími podmínkami. Když je sucho, vždycky máme rostliny, které si s tím dokáží poradit. Každý rok je pro nějaké druhy perfektní a pro nějaké slabší. Ta pestrost se zkrátka v naší práci také odráží,“ vysvětluje.

FOTO: Nikol Klapková

„Je to pro nevěsty, které nepotřebují zas až tak do detailů vědět, co budou ve svatební kytici mít. To nejsme schopní garantovat. Vždycky se dopředu domlouváme na barvě, stylu a celkovém vzezření kytic a výzdoby. Řekneme si výčet druhů květin, které tam budou, ale tak týden dva před svatbou si to ještě zaktualizujeme. Opravdu každá kytice je originál a nemůže se stát, že potkáte nevěstu se stejnou kyticí. Každá je jedinečná a neopakovatelná a zaručeně vypěstovaná zcela bez chemie.“

Květiny z venkova – Jde to i s čistým štítem
Také Kateřina Jirovcová z Květin z venkova se musí spolehnout na to, jaké květiny vyrostou a vykvetou na její zahradě. I v jejich svatebních kyticích se zrcadlí jaro, léto, nebo podzim. „Jsme závislí na tom, jak dlouhá je zima a taky na počasí. Je to svým způsobem vždycky dobrodružství, protože dopředu nevíme, jak sezóna dopadne. Každý rok je jiný, proto si zaznamenáváme do kalendáře, co kdy kvete. Nikdy se nám ale nestalo, že by nevěsta nedostala květiny podle svého přání,“ vysvětluje.

FOTO: Tereza Salte

Nápad rozjet ekologické květinářství vznikl před čtyřmi lety. Všechno to začalo tím, že se Kateřina vdávala a s partnerem Jakubem hledali dodavatele na svatbu. „Chtěli jsme veselku ve stodole, kde by bylo jídlo z lokálních surovin, dort v bio kvalitě a pugét jsem chtěla z lokálních květin. Všude jsme ale naráželi na nějaké překážky. U květin třeba na to, že ve většině květinářství jsme našli jen kytky, které byly importované přes holandskou burzu, ale jejich původ byl třeba v Africe, nebo v Jižní Americe, a na tohle jsme nechtěli přistoupit. Lokálnost totiž u nás byla na prvním místě. Vlastně jsme chtěli i svatebčanům ukázat, že to jde jinak a že to není jen ujetý nápad,“ popisuje Kateřina.

FOTO: Tereza Salte

„Nakonec jsme přece jen narazili na jedno květinářství, kde si kytky pěstovali sami. Byla jsem z toho nadšená, že vůbec existuje někdo, kdo se tomu naplno věnuje. Když jsme s partnerem byli na předsvatební schůzce, majitel nám říkal, že je po jeho kytkách obrovská poptávka a že bohužel musí některé zakázky odmítat. Pamatuju si, že jsme potom šli s partnerem po Praze a on mi říká: Kačenko, vidíš, konečně bys to měla rozjet!“

FOTO: Tereza Salte

A Kateřina se do pěstování po svatbě opravdu pustila. „Od malička jsem milovala květiny, ale nikdy mě nenapadlo, že bych se tím mohla živit,“ popisuje květinářka, která si na chalupě v Českém ráji založila první záhon s anglickými růžemi. „Ona to je historická odrůda, která si zachovala autentickou vůni a přirozený půvab. Navíc bohatě kvete až do zámrazu. Není to moderní vyšlechtěná růže, která potřebuje obrovské množství chemikálií, aby zvládla klimatické podmínky a nepodléhala škůdcům,“ vysvětluje.

FOTO: Eugene Kachalouski
„Měla jsem štěstí v tom, že jsem se seznámila s lidmi, kteří se zabývají pěstováním těchto starých odrůd a jsou do toho velmi zapálení, takže jsme se domluvili na spolupráci a já jsem své smělé plány mohla rozvíjet.“

V průběhu několika let, které Kateřina strávila také s rýčem v ruce, přeměnila tvář své víkendové zahrady. Travnaté plochy se proměnily v květinové záhony. „Už čtvrtým rokem vážeme z našich vypěstovaných kytek svatební pugéty a děláme také svatební dekorace a výzdobu. Růže kombinujeme s letničkami a trvalkami. Chceme ukázat, že můžete mít krásnou svatební kytici, která sem přitom nemusela putovat tisíce kilometrů,“ zdůrazňuje Kateřina.

FOTO: Petra Čáslavová

„Veškeré podmínky našeho pěstování jsou naprosto transparentní. Používáme přírodní hnojiva, která si sami vyrábíme, a zaléváme dešťovou vodou metodou kapénkové závlahy. Ta myšlenka, že to jde i s čistým štítem, je pro nás prostě to hlavní. Po zkušenostech víme, že to jde i bez chemie. Nemusíte mít přece sto růží jednu jako druhou?! V přírodě je zkrátka každá růže jiná, v tom je ta krása.“

Úvodní fotka je od Terezy a Davida z DATE Photography, kteří se snaží ekologii na svatbách podporovat. „Když nám někdo na svatbě naservíruje vynikající veganskou svíčkovou, nebo když někde mají krásnou výzdobu z lokálních květin, máme radost a sdílíme to na sociálních sítích, protože si myslíme, že lidé sledují naši práci také kvůli inspiraci a ekologie je něco co by se podle nás mělo šířit,“ vysvětluje Tereza, o které v pokračování našeho seriálu ještě uslyšíte.