III. DÍL ADVENTNÍHO SERIÁLU S WEDDING FACTORY: O SVATEBNÍM DESIGNU

FOTO: Teru Menclová

Nosily jste v hlavě dlouho koncepty vašich svateb, kdy jste nad nimi začaly přemýšlet?

Lucie: Obě jsme to měly naplánované ještě předtím, než nás naši chlapi požádali o ruku. Já jsem si už od mala přála svatbu na statku mezi koňmi a Marťa měla od té doby, co cestuje, založenou nástěnku na Pinterestu, už asi čtyři roky před žádostí o ruku. Já jsem jen vyměnila slámu z dětské představy za suchý pampas, což jsou obrovské sušené klasy trávy.

FOTO: Marcela Bartůšková

Jaká témata jste si vybraly pro vaše svatby?

Martina: Jestli nás něco s mým Petrem spojuje, je to cestování. Milujeme svobodu, to, jak to v každé zemi jinak voní a kolik se toho na cestách učíme, ať už o tom druhém, nebo i o sobě. Na cestách jsme se vlastně i před lety poznali, a tak je to pro nás symbolické i jinak než jen jako společné hobby.

Lucie: Boho je pro mě něco jako životní styl, miluju tu volnost, sepětí s přírodou, ale zároveň ten bláznivý podkres hippie vlny. Samozřejmě si v tom každý může najít to, co se mu líbí.

FOTO: Marcela Bartůšková

Když výzdobu realizujete pro snoubence, vycházíte z jejich představ. Teď to bylo jinak, měly jste volnou ruku…

Vždycky děláme design svatby šitý snoubencům na míru. Prince a princezny nedáte do industriálního prostředí a hipstery zase na zámek. Design svatby vychází z vaší podstaty, musíte se v něm cítit dobře, musí podtrhovat vaši osobnost a charakter. Občas bojujeme s rozpočtem, občas s výběrem místa, do kterého někdy nemůžeme úplně zasáhnout. U našich svateb to bylo tak, že už jsme podle konceptu hledaly ta pravá místa. V tomhle to bylo jednodušší než u našich párů, nemusely jsme nikoho k ničemu přemlouvat. Na druhou stranu jsme taky byly jako utržené ze řetězu. A ještě víc, když jsme se o tom začaly bavit společně a nápady tam začaly skákat na level milion. Nebyl nikdo, kdo by nás brzdil, naopak jsme se hecovaly víc a víc… To je to nadšení. Užívaly jsme si to moc.

FOTO: Marcela Bartůšková

Jak tedy probíhala realizace a přípravy?

Přípravy byly „veselé“. V rozběhlé sezoně jsme vůbec neměly čas řešit naše svatby, takže ve finále to vypadalo, že se pěkně odflákneme. Dopadlo to tak, že jsme se po jedné svatbě musely zavřít na dva dny na hotelu, a u bazénu jsme listovaly fotkami, sepisovaly nápady a dělaly si svatební konzultace navzájem. Teprve pak jsme si dokázaly říct, co je opravdu důležité, co je nesmysl, jaké věci nakoupit a sehnat, a kdy se bude krájet dort. Jeden den jsme sepsaly všechno, co chceme, dojely to nakoupit a bylo hotovo. Normálně se s výzdobou zabýváme několik měsíců. U sebe jsme to trošku zjednodušily. Ale i tak, pod největším tlakem přece vznikají diamanty.

FOTO: Marcela Bartůšková

Z čeho jste rozhodně nechtěly slevit?

Martina: Rozhodně z našich představ a výsledného efektu, protože „NE“ pro nás není odpověď. Myslím, že se ale s Luckou shodneme na tom, že nechceme být hysterické nevěsty a chceme ten den hlavně naplno prožít. I když svatby děláme dennodenně, ty naše jsou jen jednou a nikdo nám pak ty vzpomínky nevrátí. Takže jsme se snažily co nejlíp připravit na to, aby v ten den bylo všem všechno jasné a nechodili s problémy za námi.

FOTO: Marcela BartůškováFOTO: Marcela Bartůšková

Nastaly v průběhu příprav nějaké komplikace?

Na obou svatbách jsme tak trošku bojovaly s tím, že i když jsme na to měly pomocníky, pořád jsme měly pocit, že si to samy uděláme nejlíp. Vždycky ta druhá z nás měla mít na starosti tým lidí, který výzdobu i koordinaci udělá. Tohle se ale úplně nepovedlo, asi jsme to trošku personálně podcenily, protože přirozeně se všichni chodili ptát na všechno a nenapadalo je, že bychom chtěly být taky jedna druhé oporou, družičkou. To jsou ale jen detaily, které jsme nakonec přetancovaly, takže se na ně lehce zapomíná. Dopadlo to báječně v obou případech.

FOTO: Teru Menclová

Co květiny, jaké jste do výzdoby vybraly a na koho jste se obrátily?

Lucie: Od první chvíle jsme věděly, že květiny nám připraví manželé Čechovi z Bianca Flowers. Jsou to naši nejoblíbenější floristé, se kterými jsme začínaly a máme s nimi téměř až rodinný vztah. A i když naše požadavky nebyly úplně standardní, dokázali si s nimi poradit. Marťa měla v kytici kaktusy, takže květiny jí museli připravovat v železných rukavicích, a i přesto se pěkně pobodali. Já měla zase sen o pampasu, který se tady nedal vůbec sehnat, a ještě jsem do toho chtěla zakomponovat paroží. Rozhodně nemůžeme říct, že bychom naše dodavatele šetřily, ale když víme, že to bude stát za to, jednoduše testujeme hranice.

FOTO: Teru Menclová

Měly jste nějakou odpočinkovou zónu, nebo panský koutek?

Martina: Chill zóna je naše oblíbená část dekorace a na obou svatbách se maximálně využila. Pánské koutky taky. Lucka měla whisky a doutníky, nám zase udělal kamarád, který má pivotéku, degustace pivních speciálů.

FOTO: Marcela BartůškováFOTO: Teru Menclová

Také jsme měly sladký bar, vymazlený podle konceptů svateb. S tím se dá vždycky nejlíp vyhrát. Co jsme naopak ani jedna nevyužily, byl tolik oblíbený fotokoutek. Nějak nám na něj už nezbyl čas.

FOTO: Teru Menclová

Jak by měli postupovat snoubenci, kteří se rozhodnou výzdobu sami realizovat?

Máme doporučení, rozhodně nerealizujte výzdobu sami, protože je to část příprav, která se časově nejvíc podceňuje. Vždycky od majitelů lokací slýcháme: „To zvládnete vyzdobit za pět hodin? Nevěsta tady byla minulý týden až do čtyř do rána, protože to nestíhala.“ Jestli si chcete dělat výzdobu sami, důkladně se na to připravte, a vyšetřete si na to dostatek času, mějte dostatek zodpovědných pomocníků, nejlépe těch, kteří vám nejsou úplně blízko, zrovna družičky většinou raději popíjejí víno, než pomáhají s přípravou.

FOTO: Teru Menclová

Když to s odstupem času hodnotíte, udělaly byste něco jinak?

Lucie: Možná jen to, že bychom těch proškolených asistentek na výzdobu a vlastně i na koordinaci, měly více a mohly trávit celé dopoledne společně bez práce a nějakého stresu, jestli se všechno stihne připravit, nebo jestli všechno probíhá, jak má.

FOTO: Teru Menclová

Martina: Ono se nakonec podařilo v obou případech zachovat nevěstu v klidu, což je za nás na každé svatbě ten největší úkol. Ta druhá z nás to ale vždycky „odnesla“, protože v jednu chvíli se měla líčit, dekorovat svatbu, a ještě dělat profesionální podporu nevěstě. Na druhou stranu na to vzpomínáme s opravdu velkým smíchem, protože některé věci se prostě nenaučíte, dokud je nezažijete. Kdybych ale měla mluvit jen za sebe, jestli bychom něco udělali jinak, určitě bychom si s mým mužem napsali sliby dříve než ráno v den svatby.

FOTO: Teru Menclová